Výroční zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a  drogové závislosti o stavu drogového problému v Evropské unii za rok 1999 je zaměřena především na vývoj v užívání drog, související problémy a způsoby jejich řešení. Zároveň předkládá i definici pojmu "problémové užívání drog", který je chápán jako užívání drog způsobem, jenž významně zvyšuje riziko vzniku závažných, nepříznivých tělesných, psychologických či sociálních důsledků pro uživatele. Tato definice zahrnuje nejen závislost, ale též užívání drog, které ač není charakterizováno jako závislost, může vest k tomu, že uživatel vyhledává pomoc, nebo které je spojeno se zvýšeným výskytem závažných onemocnění nebo úmrtí.

Nejběžnější ilegální drogou v Evropě je kanabis. Životní zkušenost s touto drogou má v populaci od 10% jedinců (Finsko) až do 30% osob (Dánsko, Španělsko, Velká Británie). U mladé generace jsou tyto hodnoty ještě vyšší, až kolem 40%. Podle posledních výzkumů užilo kanabis ve svém životě kolem 40 miliónů obyvatel zemí Evropské unie.

Na druhém místě jsou z hlediska míry užívání syntetické drogy, o něž od roku 1990 neustále vzrůstá zájem především mladé generace. Jde zejména o amphetaminy, extázi a LSD. V rámci států Evropské unie je užívá 1% až 4% osob celkové dospělé populace.

Nejprodávanější drogou je však heroin. Právě s jeho užíváním bývá nejčastěji spojováno předávkování a výskyt infekčních onemocnění. Výsledky některých průzkumů ukazují, že celkový počet jedinců ze zemí Evropské unie, kteří vyzkoušeli heroin nebo jiný nelegální opiát se pohybuje kolem 3 až 5 miliónů. V této souvislosti je na místě uvést, že v posledních letech bývá každoročně zaznamenáno 6 až 7 tisíc akutních úmrtí v důsledku předávkování, přičemž většina z nich je spojena právě s opiáty, především s heroinem, avšak též s benzodiazepiny a alkoholem. Jde samozřejmě o odhady, a proto se předpokládá, že skutečný počet akutních úmrtí přisuzovaných intoxikaci heroinem a jinými opiáty bude pro neúplnost záznamů mnohem vyšší.

U závislostí na opiátech se stále více rozšiřuje substituční léčba, často zajišťovaná praktickými lékaři. Předpokládá se, že ve státech Evropské unie se substituční léčbě, převážně pomocí methadonu, podrobuje kolem 300 000 osob. Methadon je nejběžnější náhražkou opiátů a v otázce jeho přínosu existuje značný konsensus. Jeho léčebné využití může zlepšit psychickou i sociální pohodu, snížit nezákonné užívání heroinu, redukovat trestnou činnost, přenos HIV. Ve vztahu ke snižování výskytu hepatitidy typu C je však nutné realizovat další výzkumy.

Zajímavé výsledky přináší i pilotní studie Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti, které uvádí, že čím mladší je jedinec, který užije heroin, tím později dochází k podstoupení první léčby. Z toho lze usuzovat jak na problémy s dostupností, tak i atraktivitou poskytované péče. Příčinou může být i to, že uživatelé heroinu nepociťují nutnost léčby, a tudíž nabízenou pomoc nevyhledávají nebo je nabídka poskytované péče dostatečně nemotivuje. Tyto skutečnosti je nutné sledovat především na místní úrovni.

Reakce společnosti na užívání drog, zejména mladými lidmi, se  v zemích Evropské unie prioritně zaměřuje na oblast synthetických drog. Podporovány jsou v této souvislosti zvláště tendence angažovat nezletilé a mladistvé do alternativních činností, uplatňovaných v rámci výchovně vzdělávacích systémů. Škola je stále nejvýznamnějším prostředím pro realizaci preventivních aktivit, a to i proto, že umožňuje komunikovat relativně se všemi dětmi. Stěžejní je dále vzdělávání učitelů a zapojení rodičů.

Ačkoli určitá publicita je věnována užívání drog zvyšujícím se  počtem bohatých mladých lidí, problémy se objevují především ve  skupinách a oblastech sociálně marginalizovaných. Proto zaměřenost na komunitní práci, koordinaci činností a spolupráci školského resortu s resorty zdravotnictví, práce a sociálních věcí, policie a justice, dále pak se zaměstnavateli a nevládními organizacemi je stále aktuální.

Hlavním politickým trendem je v zemích Evropské unie nalezení rovnováhy mezi snižováním nabídky a poptávky po drogách. Evropa zaznamenává postupný odklon od represivního postoje a zaměřuje se na prevenci a léčbu spolu se snižováním rizik spojených se  zneužíváním drog. V řadě států bylo projeveno uznání snahám snižovat nepříznivé důsledky drog, které se stávají důležitým nástrojem národní i místní protidrogové politiky. Zároveň je však prezentována potřeba právně, odborně a politicky zdůvodnit a obhájit oprávněnost realizace takových aktivit jako je např. vyhrazování míst pro nitrožilní aplikaci drog.

Všeobecným konceptem, který přijaly všechny státy Evropské unie je zákaz držení a užívání drog.

Legalizace není žádným z nich považována za možnou volbu. Přesto si zároveň uvědomují, že trestní stíhání a věznění osob experimentujících s drogami, či na návykových látkách závislých, přináší často nemalé problémy. Studie Evropského monitorovacího centra pro drogy a  drogové závislosti nazvaná "Alternativy místo vězení u případů drogové závislosti" se zaměřuje i na odložení výkonu trestu, prominutí výkonu trestu, popřípadě jeho náhradu podmíněným trestem. Trendem je poskytovat pomoc a péči uživatelům drog, i když jsou uznáni vinnými a udělovat tresty dealerům i když jsou uživateli. Směrem k trestným činům spojeným s kanabis se v evropském právním systému nejčastěji uplatňují opatření ve formě pokut, varování, probace, zproštění trestu a nařízení poradenské péče.