[zodpovědný redaktor: Jiří Zajíc,
zařazeno: 15. 5. 2003, v bloku: Lidi]

Jak to vidí daljláma 
Každý může vést smysluplný život. Jen zjistit, jak toho dosáhnout.
Převzato z MfDNES 30.4.2003

     Žijeme v době, kdy zneklidňující emoce jako hněv, strach a nenávist způsobují po celém světě ničivé problémy. Zatímco zprávy den co den nabízejí ponuré upomínky na destruktivní moc takových emocí, musíme si klást otázku, co může každý z nás udělat, abychom je překonali? Zneklidňující emoce jsou samozřejmě součástí lidské povahy odnepaměti. Někteří - ti, kdož mají sklony se domnívat, že nic naše nutkání k nenávisti nebo utlačování jeden druhého "nevyléčí" - by mohli říci, že je to prostě cena za to, že jsme lidmi. Tento pohled však může způsobit apatii, jež nás přivádí k závěru, že ona destruktivnost je zcela mimo naši kontrolu. Domnívám se, že existuje praktický způsob, jakým každý z nás může odvrátit nebezpečné popudy - popudy, které ve svém souhrnu mohou vést k válce a masovému násilí. Jako důkaz mi slouží nejen má zkušenost duchovního a pochopení lidského bytí založeného na buddhistickém učení, ale nyní i vědecký výzkum. Za posledních patnáct let jsem vedl bezpočet diskusí se západními vědci, s nimiž jsem si vyměňoval názory na témata sahající od kvantové fyziky a kosmologie po soucit a ničivé emoce. Zjistil jsem, že zatímco vědecké objevy nabízejí hlubší pochopení takových oblastí, jako je kosmologie, buddhistický výklad - zvláště na poli kognitivní vědy, biologie a na nauce o mozku - někdy může vědcům vychovaným na Západě poskytnout nový úhel pohledu na předmět jejich zkoumání. Asi se zdá podivné, že se náboženský vůdce tolik zajímá o vědu, ale buddhistické učení zdůrazňuje význam pochopení reality, a proto bychom měli věnovat pozornost tomu, co vědci ve svých experimentech a měřeních o našem světě zjisti li. Buddhisté se už 2500 let podobným způsobem snaží odhalit, jakým způsobem funguje naše mysl. Za ta staletí mnozí jejich zástupci provedli cosi, čemu bychom mohli říkat "experimenty" s překonáváním našich sklonů k ničivým emocím. Povzbuzoval jsem vědce, aby se poučili od zkušených tibetských duchovních a odhalili, jaký přínos jejich činnost může přinést ostatním lidem, lidem mimo náboženský kontext. Cílem toho je zlepšit naši znalost světa, mysli, vědomí a našich emocí. Navštívil jsem proto neurovědeckou laboratoř doktora Richarda Davidsona na University of Wisconsin. Doktor Davidson za použití přístrojů, které nám ukazují, co se v mozku během meditace děje, studuje účinek buddhistického cvičení na kultivaci soucitu, duševní vyrovnanosti a vědomí.

Šťastnější a klidnější buddhisté
        Buddhisté již staletí věří, že díky takovému cvičení se lidé zdají klidnější, šťastnější a více milující. Zároveň jsou méně a méně náchylní k ničivým emocím. Podle Davidsona teď tuto víru podporuje i věda. Řekl mi, že vznik pozitivních emocí je dílem následujícího procesu: meditace posiluje nervové obvody, které uklidňují tu část mozku, jež slouží jako roznětka strachu a hněvu. To nám dává možnost vytvořit si jakousi formu nárazníku mezi násilnými podněty a naším jednáním. Už proběhly experimenty, jež ukazují, že lidé, kteří cvičí meditaci, dosáhnou stavu vnitřního klidu i tváří v tvář extrémně rušivým okolnostem. Doktor Paul Ekman z University of California v San Francisku mi řekl, že rušivé zvuky (jako výstřel ze zbraně) nedokázaly vyrušit buddhistického mnicha, který byl předmětem testu. Ekman řekl, že nikdy neviděl, aby někdo zůstal v přítomnosti tak rušivého elementu klidný.

Pozitivní emoce a meditace
         Doktor Davidson zase prováděl testy s jiným mnichem, opatem jednoho z našich klášterů v Indii, a za použití elektroencefalografu měřil jeho mozkové vlny. Podle Davidsona měl opat nejvyšší míru aktivity mozkových center spojovaných s pozitivními emocemi, jakou kdy ve své laboratoři naměřil. Tato cvičení pochopitelně neznamenají přínos jen pro mnichy, kteří v ústraní tráví dlouhé měsíce meditováním. Davidson mi vyprávěl i o svém výzkumu s lidmi, kteří pracují ve vysoce stresujícím prostředí. Tito lidé - a nejsou to buddhističtí mnichové - se učili procvičovat své vědomí, stav čilosti, v němž se mysl nezaplétá v myšlenkách nebo pocitech, ale dává jim volný průběh, stejně jako když sledujete proudit řeku. Po osmi týdnech Davidson zjistil, že u těchto lidí se zvýšila činnost části mozku, jež pomáhá formování pozitivních emocí.

Každý má možnost vést klidný, smysluplný život
        Důsledky těchto průzkumů jsou jasné: svět dnes potřebuje občany a vůdce, kteří budou pracovat na zajištění stability a zahájí dialog s "nepřítelem" - bez ohledu na to, jakou agresi nebo útok má na svědomí. Stojí za povšimnutí, že uvedené metody nejsou jen užitečné, ale také levné. Nepotřebujete žádný lék nebo injekci. Nemusíte se ani stát buddhistou nebo přijmout nějakou konkrétní náboženskou víru. Každý má možnost vést klidný, smysluplný život. Musíme jen zjistit, jak toho dosáhnout.

Hněv otravuje mysl
        Snažím se tyto metody realizovat i ve svém vlastním životě. Když se dozvím nějakou špatnou zprávu, zvláště o tragických událostech, jež často slýchám od svých krajanů Tibeťanů, mou osobní reakcí je pochopitelně smutek. Když ji však zasadím do kontextu, zjišťuji, že se s ní dokážu celkem dobře vyrovnat. Pocit bezmocného hněvu, který otravuje mysl a zarmucuje srdce, se však i po té nejhorší zprávě objeví jen zřídka. Zpětný pohled ukazuje, že mnohá naše životní trápení nezpůsobují vnější příčiny, ale takové vnitřní pochody, jakými jsou rušivé emoce. Nejlepším protijedem na takové rušivé prvky je stimulace naší schopnosti zvládat tyto emoce. Pokud má lidstvo přežít, je pro ně životně důležité štěstí a vnitřní rovnováha. Jinak se pravděpodobně stane, že život našich dětí a jejich dětí bude krátký, nešťastný a plný zoufalství.

Nezanedbávat vnitřní rozvoj
         Materiální rozvoj - do jisté míry - jistě přispívá ke štěstí a pohodlnému životu. To však nestačí. Abychom dosáhli hlubšího stupně štěstí, nesmíme zanedbávat náš vnitřní rozvoj. Tragédie 11. září ukázala, že moderní technologie a lidská inteligence vedeny nenávistí mohou způsobit ničení obrovských rozměrů. Takové strašlivé skutky jsou agresivním projevem sužovaného duševního stavu. Abychom byli schopni na ně moudře a účinně odpovědět, musí být naše jednání založeno na zdravé mysli - tedy nejen abychom se vyhnuli přilévání oleje do ohně nenávisti, ale také umně zareagovali. Měli bychom mít na paměti, že válka proti nenávisti a teroru se dá vést také na této vnitřní frontě.

Autor:   TÄNDZIN GJAMCCHO je 14. dalajlama

Titulek:
Přezdívka:
Email:

Opravdu cítím úctu k 14. dalajlamovi a vážím si jeho názorů a myšlenek. Všem doporučuji přečíst si nějaké jeho knížky(mně se nejvíc líbila asi kniha Cesta ke štěstí) moc mi pomohl, vlastně jeho knihy mě tak trochu nakoply a já se změnila, doufám k lepšímu. Je mi mnohem líp a můj život je plnější a spokojenější. Opravdu se mi líbí, že nešíří nějaké dogma, ale jen lehce naznačuje na cestu, kterou stejně musí každý najít sám. Určitě mi jeho "učení" rozšířilo obzory. Moc mu fandím a doufám, že jednou bude styl této politiky a života běžný... Zuzana, 15 let

Taky by se mohl i tady objevit i jeho názor na homosexualitu..ta taky ještě pořád je důvodem střetu zájmů..dokonce i s KLAUSEM. Dalajláma se vyjadřuje k homosexualitě My a náboženství Kundun (Současný), Jeho Svatost dalajláma, duchovní a světská hlava Tibetu, potomek Buddhův, se obrací na homosexuály. Z tibetštiny transkribováno Kusho Lhakdorem, přeloženo do francouzštiny Christianem Bruyatem, poté přeloženo do němčiny Ingrid Fischer-Schreiberovou. Jeho Svatost dalajláma: Mnozí lidé se mě ptají, co si myslím o homosexualitě. Pro ty, kteří se hlásí k nějakému náboženství, je jistě nejlepší, když se ve svých rozhodnutích, co mají činit či dopustit, nechají vést svou vírou. Mnozí křesťané míní, že je homosexualita těžkým proviněním, jiní tento názor nesdílí. Někteří buddhisté se ke své homosexualitě hlásí, jiní jsou naopak názoru, že se homosexualita a buddhismus vylučují. V základních textech buddhismu se mluví o deseti škodlivých skutcích, kterých je třeba se vyvarovat. K nim patří také špatné sexuální chování. Devět ostatních chybných chování jsou: vražda, krádež, pomluva, lež, urážlivá slova, prázdné tlachání, hamižnost, zlomyslnost a mylné názory. Tím je především myšleno, že se nesmí člověku vzít jeho partner, padá pod to ale také stejně homosexualita jako orální nebo anální styk a masturbace (sebeuspokojování). To ale neznamená, že by tyto praktiky znamenaly vyloučení z buddhismu. Žádný z těchto deseti škodlivých skutků - ani vražda - nezpůsobí, že by provinilý přestal být buddhistou. Kdo zabije jiného člověka, dopouští se samozřejmě toho nejškodlivějšího jednání. Pokud se ale mnich pokusí takový čin ještě ke všemu ututlat, poruší tím svůj mnišský slib, a tím se vyloučí ze svého řádu. Může však tuto cestu praktikovat dále. Pokud se nehlásíte k žádnému náboženství a chcete vstoupit s člověkem stejného pohlaví do sexuálního vztahu, který je založen na vzájemném porozumění a nehraje v něm žádnou roli zneužívání či znásilnění, a pokud v tom nacházíte uspokojení, tak proti tomu nemám co namítnout. Podle mého názoru je dokonce nespravedlivé - a to je velmi důležitý bod -, že homosexuálové mnohdy narážejí na společenské odmítnutí, jsou trestáni nebo přicházejí o práci. Nesmějí být stavěni na roveň se zločinci. Podle mého chápání a také podle všeobecného buddhistického pojetí představuje homosexualita v první řadě přečin proti některým pravidlům chování; avšak na rozdíl od znásilnění, vraždy či jiných skutků, které lidem způsobují bolest, není sama o sobě škodlivá. Přesně to samé platí i pro masturbaci. Proto také neexistuje žádný důvod vyčleňovat homosexuály nebo proti nim uplatňovat jakékoliv diskriminující jednání. Chtěl bych k tomu ještě dodat, že také není správné zatracovat systematicky všechna náboženství, které zakazují chybná sexuální jednání, jen proto, že to neodpovídá našim představám a našemu způsobu života. Dříve než budeme nějaké pravidlo kritizovat, měli bychom se pokusit pochopit jeho pravdivé pozadí. Erfasser: darum (Montag, 11.08.2003 06:03) - Dieser Beitrag wurde bisher von 186 Leuten gelesen! Převzato z : gaytirol.at přeložil: -par- Stránku vytváří a aktualizuje: Alca [ Homosexualita v různých kulturách ] Pohlavně přenosné choroby Příspěvky k tématu My a náboženství