Vyzkoušejte uzlovou batiku!
[zodpovědný redaktor: Markéta Breníková,
zařazeno: 12. 8. 2001, v bloku: Lidi]
Batika patří bohužel mezi ty výtvarné techniky, které se na ZŠ příliš neuplatňují. Pro učitele znamenají především řadu (často neřešitelných) organizačních problémů, a tak je batika spíše technikou okrajovou, se kterou se řada z nás nesetkala prvně při vyučování, ale obvykle na různých zájmových kroužcích či v literatuře.
Batika uzlová, o které si dnes budeme povídat, je tím nejjednodušším způsobem, jak s touto technikou začít. Pro vás, kteří už nějaké zkušenosti s batikováním máte, prozradím příště, jak si vykouzlit i vlastní barvu. Ale začneme od začátku.
První krok by nás měl zavést do kuchyně, kde se zeptáme rodičů, zda by mohli postrádat jeden větší hrnec (v případě, že nějaký vlastníte, máte půl práce za sebou). V momentě, kdy v něm začnete vařit barvu, přestává být hrnec vhodným nádobím pro vaření vaší večeře a stává se tak v kuchyni naprosto nepoužitelným. Barva slouží pro obarvení trička, nikoli vašeho bříška. Mohlo by jít sice o vaše první batikování, ale pravděpodobně také poslední. Hrnec by měl být tak velký, aby se do něho pohodlně ponořila látka určená k obarvování a dalo se s ní občas zamíchat.
|
|
Abychom měli co obarvit, pořídíme si bavlněné, nejlépe čistě bílé tričko (rolák, nátělník...) nebo pruh plátna na sukni či šátek (podle toho, co budete chtít nosit) a než si koupíme barvu, příslušnou látku doma zvážíme. Pak už jen zbývá zajít do některé z drogerií a vybrat si barvu (nejlépe z řady DUHA nebo IBERIA -- tou se dají barvit i některé umělé tkaniny). Na zadní straně krabičky (sáčku) si přečtěte, kolik gramů látky obarvíte jedním balením. Podle toho nakupte.
A jak že se dělá uzlová batika? Kdo ji nikdy nezkoušel, vyplatí se udělat malý pokus s kouskem látky. Výsledkem uzlové batiky bývají obvykle světlé kruhy(pruhy, ovály, šišky, očka...). Ty vytvoříme tak, že místo, které chceme, aby zůstalo neobarvené, zavážeme provázkem. Ten musíme při omotávání pořádně utahovat a látka v těch místech nesmí nikde vykukovat, jinak se okamžitě obarví. Samozřejmě při tomto procesu tričko značně zmuchláme, ale v konečném procesu využijeme vynálezu moderní techniky a tričko vyžehlíme. Chceme-li mít látku pruhovanou, opět ji v příslušném místě pevně omotáme provázkem.
Když máme tričko zauzlované dle naší představy (která se ve výsledku stejně bude vždycky trochu lišit -- v tom je to kouzlo), připravíme podle návodu barvu. Chcete-li mít světlejší odstín, použijte pouze poloviční dávku barvy.
Kdo chce mít barevné i proužky, pořídí si barvy dvě. Jednu světlou, kterou nejprve obarví celé tričko, pak vytvoří uzlíky, aby se barva pod nimi uchovala a látku vařte ve druhé (tmavší) barvě.
Tkaninu vaříme dle instrukcí na obalu (asi půl hodiny). Nezapomeneme často míchat. Pak se obvykle nechává ještě hodinu ležet v barvě spolu s některým z tzv. ustalovačů (sůl, ocet). Po tomto kouzlení tričko vymácháte ve vlažné vodě, rozvážete své uzlíky a překvapení je hotovo. Pak je ještě dobré, nechat tričko uschnout. Venku už je přeci jen na běhání v mokrém poněkud chladno.
Žádná výtvarná technika naštěstí není návodem (jako třeba ke stavebnici), ale pouze prostředkem k vaší vlastní tvořivé práci a originálnímu výsledku.
Takže hodně úspěchů!
stojí za přečtení
partneři
