[zodpovědný redaktor: Jiří Zajíc,
zařazeno: 11. 3. 2004, v bloku: Lidi]
Andrea Vereršová - nebulvární
(převzato z Lidových novin)
Akademickou čtvrthodinku po smluveném čase rozrazí drobná černovláska (172 cm, míry 88x58x88 cm) dveře kavárny a ověšená laptopem, kabelkou a igelitkou s rolí velkého kalendáře se s úsměvem obrací k fotografovi: "Je to tu dobré na focení, že?"

"Není to vzadu hezčí?" řekne krátce poté, co se ve svých kalhotách s kapsami, potištěném tričku a bílých kozačkách uvelebí v mondénním podniku Le Patio, oblíbeném to místě českých celebrit. Stěhujeme se tedy k jinému stolku. "Dobře, je tady i zásuvka," vyndává laptop a po krátkém zápolení s kabelem ho zastrkuje do zásuvky. Vesele klábosí a skáče z jednoho tématu na druhé. Na monitoru laptotu se zjevují její fotky a Andrea manažersky vybírá, "které by se líbily v novinách". K první otázce rozhovoru se dostáváme až po dvaceti minutách.
-------------------------------------------------------
* Loni v létě otiskl deník Blesk reportáž o vašem rozchodu s Jaromírem Jágrem v Jagr's baru. Celé to působilo, jako že jste s bulvárem sehráli divadlo. Nebo jste si nevšimli, že vedle vás sedí fotograf a fotí vás?
S Jaromírem jsme se tam sešli cíleně, abychom oficiálně oznámili náš rozchod, a předešli tak různým spekulacím a dohadům. Oni z těch pár vět udělali aféru na pokračování. Někdy chcete někomu vyjít vstříc a předejít menší informací velkému skandálu. To jsme však netušili, jak dokáže být bulvár zákeřný. Naše slova překroutli a doplnili o pár výmyslů. Nakonec to bylo ještě horší, než kdybychom neříkali vůbec nic. Došla jsem k závěru, že nejlepší je s nimi nekomunikovat vůbec.
* Možná jste jen měli smůlu...

Možná. Prý jim titulními stranami s námi zvyšujeme náklad dvojnásobně...
* Na přední straně bulváru se o vás píše již delší dobu, objevily se tam i vaše fotografie "nahoře bez". Nebráníte se?
Dlouho jsem se různé nesmysly a uměle vykonstruované skandály snažila přehlížet a říkala si, že je to daň za popularitu, a nechtěla jsem se snížit k tomu, že bych s nimi diskutovala. Dlouho jsem také spoléhala na to, že slušní lidé bulvár nečtou nebo mu nevěří. Bohužel jsem zjistila, že je tomu naopak. Už vím, že mi to škodí a poškozuje dobré jméno a pověst. Nebudu to už jen mlčky přecházet a ignorovat.
* Jaké jsou reakce ze strany vašich známých?
Jde pořád jen o bulvár, ale znáte to: na každém šprochu pravdy trochu. Většina lidí ty věci jen tak nepřejde.
* Pocházíte ze Slovenska, země s vysokým procentem věřících, a navíc z rodiny kněze. Jak se na takové články dívá vaše rodina?
Není to jednoduché, ale naši vzájemnou důvěru to určitě nenaruší.
* Vy sama také občas chodíte do kostela...
Když přijedu domů, tak jdu v neděli. Když jsem odešla z domova, pan farář mi posílal pro štěstí nějaké svaté obrázky a brožurky po prarodičích. A ti mi nedávno referovali, že moje fotky musel pan farář sundat z nástěnky, protože si na něho začali lidé stěžovat, že podporuje zlo a čarodějnictví.
* Máte vysvětlení ke zveřejněným lascivním fotografiím v Blesku doplněným článkem o tom, že "Andrea Verešová, exkluzivní prostitutka" se prodává na amerických erotických stránkách s názvem Mac&Bumble či American beauties?
Je to příklad zneužití podobizny modelky pro prezentaci webových stránek. Zneužili tak mnoho dívek a žen ze showbyznysu. Že to bulvár rozmázl jen kolem mě a možná Aleny Šeredové (její fotografie jsou též zveřejněny na erotické webové stránce nabízející dívky k eskort servisu), je smutné. Podobným případům se dá těžko zabránit. Nemůžete nikoho zažalovat na ochranu osobnosti pro poškození důstojnosti a pověsti, protože pachatel je neznámý. Modelingové agentury už sice podnikly nějaké kroky pro ošetření celé záležitosti i do budoucna, ale čistý štít mi to už nevrátí.
* Jak vlastně ty fotky vznikly?
V modelingu je bohužel focení polonahých a sexy fotek samozřejmostí. Záleží na tom, jak fotograf fotí, na jeho profesionálnosti a loajálnosti. To už modelka neovlivní a bez důvěry by nemohla pracovat vůbec. Pak už jen závisí na slušnosti lidí, že fotky nezneužijí a poskytnou je k autorizaci. To se v mém případě nestalo. Fotograf, který mě fotografoval, použil mé snímky neoprávněně ke svému prospěchu. Já jsem se o celém podvodu dozvěděla, až když se to objevilo v novinách. Zvažuju právní kroky.
|
|
* Jak jste reagovala poté, co snímky vyšly? Kontaktovala jste fotografa?
Pokusila jsem se ho kontaktovat, ale dosud se mi to nepodařilo. Doslechla jsem se jenom, že fotky považuje za úžasné a snaží se je všemožně zpeněžit. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bude mít tak nekalé úmysly a tu drzost! Každopádně jsem ale udělala chybu a nezbývá než se z ní poučit.
* Musela jste mít přece nějakou smlouvu...
Mám již sepsanou žalobu a nyní s mým právníkem zvažujeme její podání. Nenechám to tak. Myslím, že udělat v Čechách nějaký precedens nebude zlé, jako to udělali paní Šafránková a pan Abrhám (Herci vyhráli spor o pomluvu s deníkem Super, který napsal, že Libuše Šafránková se léčila ze závislosti na alkoholu.) Mám radost, že se jim podařilo dovolat pravdy. U nás lidé nejsou zatím zvyklí bránit se bulváru a domáhat se práv.
* A s čím byste jako budoucí právnička proti bulváru u soudu vyrukovala?
Mám hlavně možnost podat občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti a dobrého jména. Ale tím bych nedosáhla opravdového zadostiučinění, a proto zároveň zvažuju návrh na trestní stíhání podle paragrafu 11 až 13 trestního zákona pro trestný čin pomluvy.
* Jak se vlastně k vašemu skandálu staví na akademické půdě Karlovy Univerzity?
Jedni mě kritizují a zatracují, druzí mi fandí. Pár lidí mi už dokonce nabídlo pomoc, za což jsem jim vděčná. I když mně všeobecně hodně lidí nepřeje, uvědomuju si, že podobné aféry jejich antipatie ještě zvyšují a podněcují k ještě větší nenávisti, kterou mají o co opřít. Blesk mě skutečně hodně poškodil, odpor a předsudky lidí vůči mně ještě prohloubil. Nerada bych ve čtvrtém ročníku opustila školu jenom kvůli bulváru. Víte, do školy musím chodit poctivě, protože si mě profesoři více všímají. Musím okolí stále přesvědčovat o svých schopnostech. Jinak práva se mnou studují další čtyři modelky. Nejsou sice tak známé, ale starosti máme podobné.
* Jako studentka práv strávíte spoustu času v knihovně. Na jaké literatuře jste vlastně vyrůstala?
Začalo to dětskou biblí. Ve dvanácti jsem si poprvé přečetla Silvovu metodu (jde o duševní trénink rozvoje mysli a kontroly stresu), uchvátilo mě to a začala jsem to zkoušet. Dokonce to fungovalo. Přitahovalo mě všechno, kde se psalo o tajemných a skrytých silách člověka.
* Konkrétně?
Bavily mě například Moc podvědomí od Josepha Murphyho, knihy o buddhismu - vše co vyšlo od dalajlámy, Sogyala Rinpocheho a pak mě zaujala literatura o józe, makrobiotice, tchai-ti, ajurvédě...
* Samá Asie. Netluče se trochu s křesťanským založením vaší rodiny?
Můj dědeček studoval na kněze, byl katecheta. Věřící katolíci u nás se skutečně na všechno východní a okultní dívají s velkou nedůvěrou, nebo dokonce s opovržením. Do kostela jsem musela chodit pravidelně, ale ten způsob, jak mi to celé bylo jako dítěti podáváno, mě nenasytil.
* Proč ne?
Byl to prostě souhrn dogmat, nad nimiž se nepřemýšlí ani se o nich nepochybuje. Všechno mělo polovojenský řád, ale chybělo skutečné setkání s Bohem.
* Takže jste začala hledat Boha sama?
Ano. Nejdůležitější pro mě bylo zjištění, že se v každém náboženství řeší stále jeden a tentýž problém, totiž základní otázka lidské existence. Také mě překvapilo, že ve všech kulturách a dobách bylo jedno společné: touha po úplné všeobjímající lásce, vnitřním klidu, cesta k osvícení... Nakonec jsem si uvědomila, že mi je nejbližší to, co utvářelo život našich prarodičů a vrátila jsem se ke křesťanství.
* Takže jste opustila "asijské směry"?
To ne. Věnuju se józe nebo Wing Tsun.
* Wing Tsun?
Jasně. Zvyšuje sebevědomí, odvahu a sílu i křehké ženě. Na rozdíl od ostatních fyzických aktivit se v něm hodně uplatní i inteligence.
* Jak to myslíte?
Staví na podobném principu jako jóga, ale učí také umět využít své znalosti k sebeobraně, rychlosti a obezřetnosti. Zlepšuje celkovou kondici, duševní i fyzickou.
* Jak si vlastně představujete svou budoucnost: chcete být advokátkou nebo v soudcovském taláru?
Dřív jsem chtěla obhajovat týrané ženy a trápené děti. Přišlo mi to užitečné, i když to není finančně výhodné. Teď jsem si uvědomila, že jsou u nás strašně málo ošetřena autorská práva a ochrana osobnosti. V zákoně jsou strašné mezery a navíc právnická praxe je tu v tomto ohledu nedostatečná.
* Co s tím chcete dělat?
Přemýšlela jsem nad založením velké poradenskoprávně-pojišťovací společnosti.
Pomohla by mi v tom jedna firma, která by na stejném principu fungovala i v zahraničí. U nás zatím žádná společnost, která by zastupovala a chránila umělce, ale i spisovatele, sportovce a modelky zároveň neexistuje.
* Copak modelky nejsou chráněné svými agenturami?
Modelky a herci jsou chráněni minimálně. Tahle společnost by je měla chránit před zneužitím jejich práv, duševního vlastnictví, autorských výtvorů či fotografií v tisku a poskytovat jim právní pomoc. Modelky například vůbec nemají představu jak si udělat daňové přiznání, jak uzavírat v těch šestnácti letech smlouvy, zdali jsou ty smlouvy legální. Skoro žádná z těch dívek nemá finance na to, aby se před podpisem takové smlouvy poradila s právníkem.
* Vy své svěřence budete chránit zadarmo?
Zatím je to celé čistě hypotetická myšlenka. Odváděli by třeba měsíčně dvě až pět procent ze svého platu. Po skončení činnosti by jim byly vypláceny renty a tak dále. Momentálně se chci hlavně soustředit na dokončení studia a pak se uvidí, jestli budou mé plány a vize realizovatelné. Nápad to však není špatný, nemyslíte?
|
|
Fotografie v kalendáři nafoceném pro prodejce automobilů komentuje:
Na některých jsem sice polonahá, ale fotil to fotograf, který tam na mou prosbu doretušoval přes "zakázaná" místa vlasy. Šlo o profesionální práci."
---------------------------------------------------
Aktuální rozhovor s Andreou Verešovou je tady

stojí za přečtení
partneři






