stojí za přečtení
partneři
[zodpovědný redaktor: Jiří Zajíc,
zařazeno: 9. 7. 2004, v bloku: Lidi]
Byl hrozně hodný
Vzpomenete si, jak jste se dali s Milanem dohromady?
Začalo to v době, kdy mu bylo sotva osmnáct - chodila jsem s Milanovou sestrou do jedné třídy na obchodní akademii a ona jednou přivezla domů třídní fotku. No a Milan mě na ní viděl a sehnal si moje číslo.
Pak první schůzka, první polibek...
To zase ne, tehdy jsem pracovala v Itálii. Ale líbila jsem se mu, takže jsme si další rok psali. Až potom to začalo.
Jak jste se jako modelka dostala do světa?
Začínala jsem jako osmnáctiletá v Praze, ale už po třech týdnech jsem odjela do Milána. Šlo to ráz naráz. Na jedné přehlídce si mě všimla milánská agentura, tak jsem tam hned odjela, dařilo se a já zůstala na rok a půl. Výborná zkušenost. I proto, že jsem se tam naučila pořádně italsky, což se nám s Milanem zanedlouho hodilo.
|
|
Co vám na tom mladém bláznovi do fotbalu imponovalo?
Byl hrozně hodný. To sice pořád je, ale víte, jak to chodí - když je vztah na začátku, tak to prožíváte víc. A on mi všechno pochválil, cokoli jsem udělala, bylo stoprocentní, a vlastně nenašel nic, co by se mu na mně nelíbilo. Taky byl neuvěřitelně galantní, což se málo vidí. Otvíral mi dveře, přisunul židli... To se mi na něm líbí dodnes.
Tohle mi říkali i chlapi z Vigantic - kdykoli prý přijde do hospody, všechny nahlas pozdraví a podá jim ruku.
On nemá zapotřebí dělat ze sebe hvězdu. A navíc dobře ví, že by ve Viganticích s namyšleným chováním neuspěl.
Jak snášíte fakt, že je pro něj fotbal odmalička na prvním místě?
Máte pravdu, je pro něj tím nejdůležitějším. Ale nezanedbává mě. Není to tak, že by měl fotbal a potom dlouho nic. Já jsem hned v závěsu.
|
|
Bavíte se doma o jeho zápasech?
Něco si řekneme, ale jdeme po povrchu. Určitě s ním neprobírám taktiku. I na stadiony chodím jen proto, že ho mám ráda. I když... to se v teď v Portugalsku změnilo.
Takže jste podlehla atmosféře mistrovství?
Přesně. I kdyby Milan nehrál, tak bych příště na takový turnaj jela a fandila, protože se mi strašně líbí, jak to lidi stmelilo. Bylo krásné, když vedle sebe skákali manažeři a studenti. I to, že si spousta lidí musela kvůli fotbalu ledacos odepřít, ale stejně přicestovali.
Vadilo by vám, kdyby Milan přestoupil z Anglie třeba do španělského klubu?
V Liverpoolu zůstanu ráda, vždyť jsme tam nedávno koupili dům. Ale jestli se máme stěhovat, tak to určitě řešit nebudu. Neukápne jediná slza, i když tam mám dost kamarádek.
Která je z nich je nejdůležitější?
Samozřejmě Pavlína Šmicrová, manželka Milanova spoluhráče Vládi. S tou si voláme každý den. A i když Šmicrovi bydlí docela daleko od města, tak se jednou týdně stejně sejdeme někde na půli cesty na kafi nebo se jdeme projít s jejich dětmi... A o fotbale se určitě nebavíme. Jsme ženský.
|
|
Už jste smířená s tím, že obětujete svoji kariéru Milanovu fotbalu?
Rozhodla jsem se dobrovolně a vyhovuje mi to. Milan mě k ničemu nenutil. Vemte si to - když přestoupil z Baníku do Liverpoolu, tak na rozdíl ode mě neuměl anglicky. A byla tam spousta věcí k zařizování, od nového bydlení až k bankovním účtům. Ano, strašně mu pomáhali Patrik Berger s Vláďou Šmicrem, ale já měla času víc. Takže jsem tu ani nepořádala žádné rozlučky, jen jsem se přirozeně sebrala, odjela do Anglie a zůstala tam napořád.
Vaříte?
To mě baví, takže žádný problém.
Milan má asi vysoké nároky, babička s mámou mu odmalička podstrojovaly.
No jasně, ale dělají třeba kynuté knedlíky a buchty, což on si moc nemůže dovolit. Já mu klidně kačenu se zelím taky upeču, ale jinak se snažím vařit zdravě, hlavně kuřecí maso.
Přemýšlíte už o dětech?
Na to jsme mladí, ale náš vztah k tomu zatím směřuje. Svatba a děti snad jednou přijdou, jen to určitě nebude letos v létě.
|
|
MF DNES , Tomáš Poláček
Další zajímavé články:
Na Valašsku se zrodila hvězda - zde
U čtenářů iDNES Byl nejlepší Baroš - zde
