[zodpovědný redaktor: Jiří Zajíc,
zařazeno: 15. 2. 2005, v bloku: Lidi]
Marihuana zhoršuje prokrvení mozku
Milovníkům jointů přinesli američtí vědci špatné zprávy. Podle nejnovějších poznatků totiž kouření marihuany zhoršuje i dlouhodobě prokrvení mozku. Konopí ovlivňuje prokrvování mozku nejen během jeho užívání, ale ještě dlouho poté, varují vědci.
U pravidelných kuřáků marihuany zaznamenali američtí vědci i po jednoměsíční abstinenci výrazné změny krevního oběhu v mozkových tepnách. Přitom u těchto lidí nebyl zpomalen jen průtok krve, ale i pružnost mozkových cév, píše Ronald Herning z amerického protidrogového institutu v Baltimore v odborném časopise Neurology.
|
|
Vědci sledovali mezi kuřáky marihuany rychlost průtoku krve mozkovými cévami a takzvaný index pulzatility, jímž se stanovuje odpor, kterým cévy působí na tok krve. Oba faktory jsou tím vyšší, čím více se cévy stahují a čím hůře dokážou znovu povolit. Pokud nejsou dostatečně pružné, bývá důsledkem vysoký krevní tlak.
Obě hodnoty byly na počátku studie u konzumentů marihuany zřetelně vyšší než u těch, kteří po jointu ani nesáhli. Odpor krevního řečiště byl u kuřáků dokonce vyšší než u pacientů s vysokým tlakem a cukrovkou. Rychlost krevního toku zůstala u všech, kteří se pokusu zúčastnili, zvýšená během celého měsíce sledování. Odpor krevního toku se sice u příležitostných kuřáků časem vrátil k normálu, ale u častých konzumentů konopí nenastala žádná změna.
Lékaři jsou dosud nejednotni v tom, jaké dlouhodobé následky pravidelné kouření marihuany má. Nejčastěji se hovoří o omezení poznávacích schopností, problémech s pamětí a omezené schopnosti učení. Některé studie rovněž poukazovaly na vývojové poruchy mozku u lidí, kteří s kouřením marihuany začali před 17. rokem života.
Kouření škodí nejen zdraví, ale podle nové studie také inteligenci.
Tým britských vědců zkoumal u 465 mužů, jak se během života měnila jejich schopnost myšlení. Zjistil, že pokud se vezmou v úvahu všechny zdravotní a sociální faktory, je nutno kouření připsat snížení IQ o jedno procento. O výsledcích studie informuje ve svém nejnovějším čísle britský časopis New Scientist.
Laurence Whalley z Aberdeenské univerzity vycházel rovněž z údajů, které byly v roce 1947 získány od tehdy jedenáctiletých účastníků projektu Scottish Mental Survey. V letech 2000 a 2002 byli účastníci tohoto projektu, kterým už bylo přes šedesát let, podrobeni pěti různým testům myšlenkových schopností.
Ukázalo se, že kuřáci, kteří tvořili zhruba polovinu zkoumaných, v testech dopadli zřetelně hůře, než nekuřáci i bývalí kuřáci

Oba články převzaty z iDNES a ČTK

stojí za přečtení
partneři





