Pozvánka na dýchánek k Charleyově tetě

[zodpovědný redaktor: Markéta Breníková,
zařazeno: 29. 8. 2001, v bloku: Lidi]

Divadelní hru "Charleyova teta" napsal v roce 1892 anglický herec a komik Jevan Brandon-Thomas. Ten se narodil ve významném anglickém průmyslovém a přístavním městě, v Liverpoolu. Původně měl studovat strojní inženýrství, ale vyučil se nakonec truhlářem a pracoval v loděnicích.

Od roku 1879 se živil jako člen různých kočovných divadelních společností. Rád zpíval a recitoval na lidových slavnostech a zábavách. Působil v divadlech londýnského West Endu. Měl velký úspěch jako představitel veseloherních postav. Získal si mezi diváky velkou popularitu. Stal se také autorem několika divadelních her, frašek a komedií. Nejúspěšnější z nich je právě Charleyova teta.

Vznikla vlastně na objednávku. Na jehootce se prý jednou obrátil vynikající herec viktoránského období W. Penley, aby pro něho napsal hru. Thomas mu tehdy řekl, že už samotná žádost od takového herce je pro něj inspirací. Bylo však těžké najít postavu, kterou takový umělec ještě nehrál. A tak vznikla postava Fancourta Babberleyho, která se pár minut po zahájení představení zahaluje do roušky Charleyovy tety.

Vzniká tak komedie s velmi jednoduchou zápletkou, avšak spoustou příležitostí pro situační komiku a slovní humor. Hra slaví už přes sto let své úspěchy. V roce 1925 byl podle Charleyovy tety natočen němý film a roku 1938 byla hra poprvé vysílána v televizi. Krátce na to byla nastudována v New Yorku v režii Joshua Logana a dosáhla neuvěřitelných 1644 repríz. Po válce vznikla také muzikálová adaptace "Kde je Charlie".

U nás proslula například v podání Vlasty Buriana a Lubomíra Lipského. Toho koneckonců můžete v Charleyově tetě vidět i dnes, po více než třiceti letech. Nikoli však již v roli tety Charlie, ale pana Spettiguena. Jak sám v jednom rozhovoru prohlásil, roli tety má tak zafixovanou, že se musí velmi ovládat, aby se soustředil na svou nynější.

V hlavní roli této frašky s úžasným humorem se vám představí Jan Hrušínský, který mě ve své roli doslova nadchnul. A to nejen pro svůj kostým, ve kterém jsou jeho chlupaté nohy v punčochách a mužná tvář s dámskou parukou k popukání, ale také jeho způsob vyjadřování, zřejmě přirozeně daleko mužnější než bychom asi viděli u Lubomíra Lipského, a drobné improvizace, kterými bavil diváky. Zejména v místě, kdy hraje s Daliborem Gondíkem (v roli Charlese Wykehama) před zataženou oponou, za kterou právě probíhá rychlá výměna kulis. Ta je však velmi hlučná, vzadu neustále vydává cosi rušivé zvuky, až to oba herce (a samozřejmě diváky) rozesměje a vyvede z rolí. Charleyova teta je však velmi pohotová, vytvoří mohutné gesto, kterým uklidní bujarý smích na jevišti i v hledišti a svým "dámským" hlasem, který v závěru věty vždy sklouzne přes jakési jódlování až do mužských hloubek praví ukazujíc na oponu: "Zdá se mi to poněkud hlasité, nemyslíte?" Pak to ještě chvilku trvá, než přejde další záchvat smíchu diváků a hra může pokračovat.

Hru najdete na repertoáru divadla ABC a protože "Humor zesiluje náš pud sebezáchovy a udržuje nás při zdravém rozumu" (Charlie Chaplin), všem toto představení vřele doporučuji.

Obodujte jak se Vám článek líbil: 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů Zatím hlasovalo: 3 čtenářů Průměr: 4 bodů

Tento článek četlo již 3064 čtenářů.

Titulek:
Přezdívka:
Email: