[zodpovědný redaktor: Jiří Zajíc,
zařazeno: 25. 8. 2007, v bloku: Lidi]

Kouření opravdu zabíjí. Jak s ním navždy přestat?
Radka Wallerová, MF DNES

          Následky kouření rozhodně nejsou nic hezkého. Nejhorší je bolestivé umírání s těžce nemocnými plícemi. Kuřákům toho ale hrozí víc - počínaje zkaženými zuby a ztrhanou pletí přes nevábný dech a potíže s erekcí, infarkt až po různé druhy rakoviny.
          Na něco umřít musím! Přesně takhle reagují mnozí kuřáci v debatách o tom, zda kouřit, nebo naopak nekouřit. Nejspíše se utěšují tím, že největší strašák, rakovina plic, nakonec přece postihne málokterého kuřáka - ročně jí onemocní asi pět tisíc z nich, kdežto cigaretám v zemi holduje dva a půl milionu lidí.  Jenže následků kouření je více. Řečí čísel - kdo kouří, zkracuje si život v průměru o deset let.

Kuřák versus nekuřák
      Stačí si představit dva jedince stejného věku a stejného životního stylu, z nichž jeden kouří a druhý nikoliv. Vžijte se do toho, že je vám nějakých čtyřicet nebo pětačtyřicet, žijete vcelku zdravě, hýbete se, nepřejídáte se, jen to kouření do toho nezapadá.Pokud za sebou v této době už máte více než patnáct let kouření, na zdraví se to už projevuje, byť ještě nemusí jít o následky fatální.
      Víte například, že jako kuřák si nepochutnáte na jídle nebo dobrém pití zdaleka tolik jako nekuřák? Nebo že vám kvůli kouření hrozí problémy s erekcí, protože vaše cévy jsou mnohem ucpanější?
      Že vaše kůže bude stárnout mnohem rychleji, než kdybyste nekouřili, a že vám proto budou hádat klidně o pět či deset let více? A že nakonec i vaše tělo bude skutečně stárnout rychleji?
      Nemluvě už o nejhorších následcích kouření, mezi které kromě obávané rakoviny plic patří chronická obstrukční plicní nemoc. Touhle chorobou, projevující se zprvu kašlem a pak i ochromující dechovou nedostatečností, trpí již nyní v zemi asi tři čtvrtě milionu lidí.
      Cigarety navíc zvyšují riziko vzniku rakoviny všech orgánů a rovněž riziko infarktu nebo mozkové mrtvice.

Chci přestat!
      Kuřáků, kteří chtějí se svým zlozvykem skoncovat, je vcelku hodně. Rada, kterou lékaři nabízejí, však nezní pro většinu moc lákavě. "Pro kuřáka závislého na nikotinu, který si zapaluje do hodiny po probuzení, platí, že by měl přestat naráz a úplně," radí lékařka Eva Králíková z pražské poradny pro odvykání kouření.
       Doporučuje v každém případě, aby si lidé silně závislí na nikotinu při odvykání vypomohli náhražkami nikotinu. A měli by se smířit s tím, že jakžtakž vyhráno budou mít až po roce nekouření a že už by si neměli nikdy zapálit. V jejich mozku se totiž za léta kuřáctví zmnožily nikotinové receptory a těch už do konce života neubude. Nové setkání s drogou je znovu probudí k životu.

Jak na to?
     "Kdyby tak byl cigaretový antabus," odpovědělo hned několik náhodně oslovených kuřáků, kteří by rádi skoncovali s kouřením, jenže nevědí jak. "Chtěl bych přestat, ono už mi to ani nechutná, kouřím, protože musím," znělo nejčastější zdůvodnění, proč tedy ještě stále kouří.
      Antabus se dříve používal při léčbě alkoholismu, způsobuje totiž, že těm, kdo ho užívají, je po pití hodně zle. "Bohužel, nic takového se při odvykání kouření neosvědčilo a neexistuje ani lék proti kouření," konstatuje lékařka Králíková.
      Jediné léky, které snad připadají v úvahu, mírní abstinenční příznaky. "Kouřit nic a nikdo nikomu nezabrání. Proto je pevné rozhodnutí přestat základní podmínkou," dodává lékařka.
       Nejdůležitější ze všeho je tudíž najít motivaci: většinou to bývá zdraví, peníze a v poslední tobě také společenský tlak, přibývá totiž nekuřáckých pracovišť. Mnoho lidí také přiměje k tomu, že začnou uvažovat o skoncování s cigaretami třeba smrt nebo těžká nemoc někoho blízkého.

Jak začít?
      Zvolte si vhodný způsob podle svých návyků a množství cigaret a také s ohledem na svůj životní styl. A počítejte s tím, že nejhorší jsou první tři měsíce odvykání. "Kritický čas je možné překonat tak, že kuřák po tuto dobu, kdy se učí prožít den bez cigaret a mění své kuřácké chování, užívá léky, které zmírní abstinenční příznaky," radí Králíková.
      O úspěchu se dá hovořit teprve tehdy, pokud bývalý kuřák vydržel bez své oblíbené drogy půl roku, raději však celý rok.

Co nevíte o nikotinu 
  *  nikotin je jedna z nejnávykovějších drog a zřejmě nejčastěji používaná droga na této planetě 
  *  kouření v mozku uvolňuje dopamin, čímž navozuje příjemné pocity, avšak při dlouhodobém kouření už kuřáci příjemné požitky necítí a kouří jen kvůli závislosti 
  *  nikotin je rostlinný alkaloid z listů tabáku, smrtelná dávka je 50 miligramů, nikotinem se lze také otrávit, mezi příznaky otravy patří nevolnost, zvracení, průjem, slinění, studené pocení, zmatenost 
  *  někteří lidé jsou více náchylní k závislosti na nikotinu, někdo může celý život zůstat svátečním kuřákem 
  *  po dvou letech kouření je na nikotinu fyzicky závislých 85 procent kuřáků 
  *  cesta nikotinu z plic do mozku trvá jen sedm vteřin, na tělo začíná působit za několik minut 
  *  je pravda, že nikotin mimo jiné uvolňuje adrenalin z nadledvinek, zlepšuje soustředění a zvyšuje výkonnost 
  *  kouření navíc asi o deset procent zrychluje metabolismus, takže kuřáci snáze zůstanou štíhlí 
  *  cigarety celkem obsahují pět tisíc různých toxických látek, které dohromady zvyšují riziko vzniku rakoviny plic a ostatních orgánů 
  *  nejzazší bezpečná denní dávka jsou tři cigarety 
  *  udává se, že rakovina plic hrozí po vykouření 180 tisíc cigaret, ale může samozřejmě vzniknout i mnohem dříve 
  *  nikotin sám o sobě ovlivňuje zejména kardiovaskulární systém, protože ucpává cévy, zvyšuje krevní tlak a způsobuje špatné prokrvování některých orgánů 
  *  má výrazný vliv také na nervovou soustavu, právě kvůli vlivu na centrum ovlivňující nevolnost bývá lidem po první cigaretě špatně 
  * nikotin navíc zabraňuje likvidaci patologických buněk imunitním systémem, což mimo jiné vede k tomu, že kvůli nikotinu lépe prorůstají cévy v nádorech, u kuřáků se proto může jakákoli rakovina rozvinout rychleji

Titulek:
Přezdívka:
Email: