Pohled na lyžařskou dráhu z ptačí perspektivy

[zodpovědný redaktor: Monika Bouzková,
zařazeno: 2. 1. 2002, v bloku: Sport]

Když v roce 1936 osmnáctiletý Rakušan Sepp Bradl jako první na světě překonal při skoku na lyžích hranici sto metrů, konstruktér z jugoslávské Planice, který můstek navrhl, křičel: "to nebyl skok, to byl let na lyžích!!"

Byla to pravda. Vznikl tak nový sport, při kterém museli lyžaři získat úplně novou dovednost -- přeměnit se v okřídlené skokany. Vítězství teď už více záleží na letu než na odrazu. Když skokan plachtí vzduchem, nakloní se dopředu a mírně ohne tělo. Stejné aerodynamické síly, díky kterým létají letadla, pomáhají skokanovi udržet se ve vzduchu déle a doletět dál. Vzduch proudí nad jeho ohnutými zády rychleji než pod ním, a tak vzniká částečné vakuum, které způsobuje vzlet. Od doby Bradlova stometrového skoku se světový rekord téměř zdvojnásobil -- na hranici 194 metrů, a to v roce 1987. 

Skokani se na lyžích začínají učit prakticky v jakémkoliv věku. Nejprve se naučí, jak zvýšit za jízdy svou rychlost. To zvládnou i na obyčejné lyžařské sjezdovce. Lyžař dá ruce za záda a skrčí se do pozice, která minimalizuje odpor vzduchu, tedy do tvaru jakéhosi "vajíčka". Nejlepší světoví skokani se na můstku odrážejí až v rychlosti sto kilometrů v hodině. Než se lyžař dostane ke svému prvnímu opravdovému skoku, musí se nejdříve naučit přistávat. Učí se dopadat s jednou nohou mírně vepředu a s lehce skrčenými koleny. Začínající lyžaři získávají zkušenosti při malých skocích z nízkých náspů nebo můstků. Tak se učí zvládat odraz. Pokud si skokan při odrazu špatně rozloží rovnováhu -- hlavně má-li těžiště moc vzadu --, vítr ho přetočí. Pravou chloubou skokanů je potom samotný let. Začátečník při svém prvním skoku poletí přibližně deset metrů. Ve třinácti a více letech dokážou mladí sportovci skákat kolem čtyřiceti metrů, kdy už si musí osvojit skutečný tvar takzvaného "křídla".

Sám let je velmi složitý sled pohybů. Když skokan ztrácí energii dopředu, skrčí trochu tělo a připraví se k dopadu. Jak padá, ztrácí rychlost, ale ohýbá se dopředu a zkušený skokan na lyžích tak dokáže svůj let prodloužit. Při letu je asi největším nebezpečím vítr. Přestože k úrazům občas dochází, smrtelná zranění nebývají naštěstí častá. Přesto ale opatrnosti není nikdy dost, obzvlášť vzhledem k tomu, že lyžařská sezóna je v plném proudu.

Obodujte jak se Vám článek líbil: 1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů Zatím hlasovalo: 2 čtenářů Průměr: 5 bodů

Tento článek četlo již 3707 čtenářů.

Titulek:
Přezdívka:
Email: